Už vás někdy zasáhnul paprsek vysokoenergetických částic shůry? Určitě, stává se to pořád. Ke sprškám vysokoenergetických částic dochází, pokud horní atmosféru Země zasáhnou energetické kosmické papresky.Kosmické papresky byly nečekane objeveny v roce 1912.ůvodně se o jejich složení nic nevědělo, nyní se ví, že to jsou většinou atomová jádra, nejčastěji jádra vodíku, někdy jádra helia a zbytek jádra těžších prvků. Poměrné zastoupení se mění s energií kosmického záření, nejenergetičtější kosmické záření bývá tvořeno těžšími jádry. Ačkoliv hodně nízkoenergetického kosmického záření pochází z našeho Slunce, tak původ kosmického záření s nejvyššími energiemi zůstává neznámý a je nadále předmětem výzkumu. Obraz nahoře ilustruje spršky vysoce energetického kosmického záření. Kosmické záření může být důležité dokonce i pro pozemské počasí, obyčejné blýskání může být totiž spouštěno průletem kosmických paprsků.
Už vás někdy zasáhnul paprsek vysokoenergetických částic shůry? Určitě, stává se to pořád. Ke sprškám vysokoenergetických částic dochází, pokud horní atmosféru Země zasáhnou energetické kosmické papresky.Kosmické papresky byly nečekane objeveny v roce 1912.ůvodně se o jejich složení nic nevědělo, nyní se ví, že to jsou většinou atomová jádra, nejčastěji jádra vodíku, někdy jádra helia a zbytek jádra těžších prvků. Poměrné zastoupení se mění s energií kosmického záření, nejenergetičtější kosmické záření bývá tvořeno těžšími jádry. Ačkoliv hodně nízkoenergetického kosmického záření pochází z našeho Slunce, tak původ kosmického záření s nejvyššími energiemi zůstává neznámý a je nadále předmětem výzkumu. Obraz nahoře ilustruje spršky vysoce energetického kosmického záření. Kosmické záření může být důležité dokonce i pro pozemské počasí, obyčejné blýskání může být totiž spouštěno průletem kosmických paprsků.
